BLOG, KTERÝ PÍŠU, I PŘESTO, ŽE NEMÁM PALEC

Cestopisy

Výpravy, zážitky a pár poznámek ze života.

Napříč Gruzií stopem, den sedmý

Venku už se připravuje třicetistupňová výheň, my jsme ale naštěstí ubytováni v pokoji, kde je ještě příjemně. Dnes nás čeká další den bez předem daného plánu. Víme jen, že se chceme dostat do Mcchety, což je jedno z nejstarších měst v Gruzii, ve starověku byla hlavním městem Gruzie, takže není náhoda, že se nachází kousek…

Pokračovat ve čtení →

Kontrast na každém rohu, den šestý

Je asi půl šesté ráno, já ještě spím a tak si ani neuvědomuji, že mnou cloumá cizí ruka. Jen co mi to došlo, tak jsem v šoku vystřelil jako prak a koukám kolem sebe, co se děje…vidím průvodčího, jak jde dál do vozu. Tak jdu za ním v domnění, že vzbudil jen mě a že…

Pokračovat ve čtení →

Noc ve vlaku, den pátý

„Dobré ráno, Mestie!“, rozzářené sluníčko vítá všechny přítomné. Ti nepřítomní ho ani nevidí. Naším dopoledním posláním je poslat pohledy a zjistit, v kolik se odsud dostaneme zpátky do Zugdidi. Ráno se nemůže obejít bez snídaně a zeleného čaje, tak si vychutnávám poslední doušky a vyrážíme do víru velkoměsta. Zjistili jsme, že maršrutka nám jede asi…

Pokračovat ve čtení →

Přes 3 km nad mořem, den čtvrtý

Ráno se probouzím svěží, slunce nad Mestií nás vítá v celé své kráse. Po lehké snídani bereme batůžky na záda, máme v nich jen to nejnutnější. Po cestě si ještě kupuji čerstvé a voňavé puri – místní placatý a obrovský chleborohlík. Vzduch je poměrně chladný, ale sluníčko nás důkladně prohřívá až do morku kostí. První…

Pokračovat ve čtení →

Hory na dosah, den třetí

Budíme se v hotelu, po sprše hned utíkáme na snídani – vařím si klasicky zelený čaj a ovesnou kaši. Počasí nám nějak moc nepřeje, poprchává a je hrozné dusno. Dnes jsme rozhodli, že se vrátíme zpátky do centra Poti. Původní plán sice byl, že si projdeme přírodní rezervaci Kolkheti, ale zjistili jsme, že tam žádná…

Pokračovat ve čtení →

Policejní eskort, den druhý

Ráno nás zpoza otevřeného okna budí silný déšť, oddechnu si a jsem rád, že teď nespíme ve stanu. Co nás dnes čeká, to nevíme a tak nikam nespěcháme. No jo, ale něco přeci vymyslet musíme – víme, že chceme přírodu. V okolí jsou nějaké národní parky, ale není jednoduché se tam dostat, vlastně ani nevíme…

Pokračovat ve čtení →