BLOG, KTERÝ PÍŠU, I PŘESTO, ŽE NEMÁM PALEC
Výpravy, zážitky a pár poznámek ze života.
Slyším tlumený německý rozhovor. Zjišťuji, že je ráno. „Hallo? Hallo!“, volá někdo kousek od nás. Já zpozorním. Odhrnu si šátek z obličeje a zmateně koukám. Před námi stojí nějaká uklízečka, volá na nás a směje se. „To tady kempujete?“, ptá se německy. Sotva jsem otevřel oči a už abych mluvil německy… Chvíli jsem na ní…
Jeden nosí brýle a druhý nemá palec – Pavel a Vojta – dva mladí kluci, co za 10 dnů procestovali kus Evropy a neutratili za to ani korunu. Naopak ještě zbohatli. Na čem? To se spolu s dalšími dobrodružnými zážitky dozvíte v cestovatelské projekci v Kině Jitřenka 19. ledna od 19:00.
Je asi půl šesté ráno. Kapky deště mi dopadají přímo na obličej, na spacák i batoh. Klepu se zimou. „Dobré ráno, Háso“, procedím skrz zuby. Ten suše odvětí: „No dobrý…“ Zmrzlé ruce natahuji k batohu a vytahuji teplejší oblečení. Všude okolo nás je křoví, takže zase tolik neprší, ale pomalu se to stupňuje. Rychle balíme…
Dobré ráno… Je asi půl šesté ráno, máme tu 5. den LowCost Race a my se právě probouzíme na podlaze vedle dětského koutku na benzínce… Ještě, že si tam nehrají děti… Musíme vstát a vypadnout dřív, než přijede manažer… Jde to těžko, ale co máme dělat no… Po cestě ven ještě poděkujeme pokladním, co nás tam…
4. den LowCost Race Ufff… Těžká to rána opilcova (viz. včerejší den). Ale pro mě naštěstí ne 😀 I Hása vypadal celkem v pohodě. Ke snídani jsme si dali párky s chlebem, co jsme měli od včera. Vodu nám naštěstí ještě večer donesl David, jinak bychom umřeli na dehydrataci 😀 Společně jsme sbalili stan, já…
„Dobrý ráno, jak se spalo?“, zeptal se německy, pán venčící svého psa kousek od nás… „Šlo to“, odvětil jsem rozespale. Pán se zasmál a šel dál. Když jsme se pomalu vyhrabali z našich tenkých spacáků, tak nás přivítalo, do obličeje hřející ranní slunce. Máme tu 3. den LowCost Race. Ke snídani byla jen voda, neboť…