Proč si myslím, že je škola špatná

Poslední dobou se mi hlavou motá hromada myšlenek ohledně školství. Četl jsem také dost článků. Nedávno jsem narazil na manifest od Setha Godina s názvem Stop Stealing Dreams – What is school for? (Přestaňte krást sny – K čemu je škola?). Má přibližně 200 stránek a velice mě zaujal. Hledal jsem jestli existuje český překlad. Ten bohužel neexistuje, tak jsem se rozhodl ho přeložit. Budu ho překládat po částech a ty pak budu přidávat na blog. Určitě stojí za přečtení a zamyšlení.

Zde jsem sepsal pár myšlenek, které mě napadají, když sedím ve škole:

Všichni se stejně ženou jen za titulem nebo maturitou. Důležitá by měla být cesta, ne cíl. V tomhle případě je cesta úplně bezvýznamná. Proč? Protože obrovskou většinu informací, které jste se tak pracně učili, zapomenete a pravděpodobně se už s nimi nikdy nesetkáte. Klidně by se mohlo maturovat třeba o 4 roky dřív… Jediné co si člověk že školy většinou odnese je jen papír a přijde o pár let života.

Nejde o to, že by mě nebavila, ale nedává mi smysl. Nedává mi smysl učit se všechny ty vědomosti, které stejně nevyužiji. Zamyslete se nad tím, a sami sobě řekněte, kdy jste se naposledy naučili něco užitečného, něco do života, něco co vám pomůže v každodenním životě. Kdy a co? Pravděpodobně jste si na nic nevzpomněli.

Vůbec se mi nelíbí školský systém. Je velice starý, je v něm strašně moc chyb a produkuje akorát tak poslušné mladé lidi bez vizí či snů. To je pozůstatek z dřívější doby, protože školy byly zřízeny, aby produkovaly velká kvanta pracovitých a poslušných lidí, kteří budou zvyklí efektivně pracovat v manufakturách.

Zrovna tak téměř každý student ztratí po skončení školy chuť se učit a dále se sám vzdělávat. To stejně platí například se čtením. Ano, jsou i výjimky.

Nebo pořád máte. Co dělá škola pro jejich naplnění? Pravděpodobně nic. Ale měla by. Zatím je to naopak. Sny spíše krade.

Škola je v podstatě jen taková továrna na poslušné studenty. To se velice hodí do nynějšího konzumního systému. Z představivých a kreativních dětí se stanou řadoví konzumní dospěláci. Škola aktivuje váš strach a za všechny ty roky vás postupně upraví do takové podoby, aby jste neměli chuť něco měnit a neměli o co usilovat. Ve škole vám namluví, že je potřeba vystudovat dobrou školu a že tím pádem budete mít jistotu práce a tím pádem jistotu toho, že se uživíte. Doba se ale mění a toto přestává být aktuální. Snad se to brzy změní i ve školách.

Jediné co v této době stojí za tím, že studenti jsou ještě ve škole, je strach.. Ve škole je motivací strach.. Proč studenti chtějí mít super známky a tohle a tamto blablabla, protože se bojí a téměř každý učitel (ale nejen učitelé, jsou to u rodiče a spousta dalších lidí) jim v podstatě vyhrožuje (možná je spíš straší), že když nebudou mít dobré známky, tak neudělají maturitu, tím pádem nebudou mít vysokou a tím pádem se neuživí.. To je ale hrozný omyl…

Znám hodně spolužáků co si stěžují na školu, že se cítí jako zavření ve vězení. Došlo k neuvěřitelnému vývoji v oblasti technologií a komunikace, proto je komunikace v dnešní době hodně usnadněná. Stačí se otevřít světu. Jenže škola dělá opak. Musíte být zavřeni v jedné budově po 8 let. Místo toho, abyste spolupracovali a podíleli se společně na nějakém projektu. Škola nás bohužel učí izolovat se od okolního světa a dělat všechno individuálně. To by se mělo změnit.

Škola bohužel nedává více pokusů na úspěch. Většinou to vypadá tak, že to student buď dá nebo ne. Když budeš mít špatnou známku, tak ti nikdo nedá šanci si to opravit. Pokud ano, tak už mu ta špatná známka zůstane.

Studenti pak nabývají pocitu, že se musí všechno podařit napoprvé. Takže někteří něco zkusí jednou a když se jim to nepovede, tak se s tím spokojí a vzdají to. To se samozřejmě pak promítá do běžného života.

Mimo školu ale nejde nic hned, napoprvé ani tak jak byste si to představovali. Mnohdy úspěch předchází hodně pádů a opravných pokusů. Těch pokusů máte kolik jen budete chtít a to do té doby, dokud se vám to nepodaří nebo to nevzdáte. Ale to jen mimo školu.

Ptá se vás ve škole někdo, jestli chcete danou věc udělat nebo ne? Neptá. Vy musíte. Prostě musíte. Je to vaše povinnost. Když se ale zeptáte proč, tak to přestane dávat smysl. A co brání tomu a říct ne a neposlechnout další rozkaz? Strach.

Na druhé straně strachu je vášeň nebo chuť něco dělat. Je velice jednoduché aktivovat strach, ale je velice škodlivý a ten daný člověk nikdy nebude mít radost z toho co dělá.

Tento fakt se mi potvrdil. Jelikož vím, že maturitu nebudu potřebovat, a prostě bych si zařídil abych ji nepotřeboval, tak mi přijde zbytečná. Je to jen papír. O to víc úsilí bych pak věnoval, abych ji nepotřeboval. Přece jenom, k čemu další otevřené dveře, když stačí jedny robustní, které dokážu otevřít sám… Bohužel mi v tom brání strach. Je tak silný, že se mu nemůžu vzepřít a ze školy odejít. A nakonec tu maturitu stejně udělám. I když vím, že ji nebudu potřebovat.

Poznal jsem sílu vzdělávání sebe samého. Cítím větší svobodu a učím se to co potřebuji a to co sám chci. To se si pak přečtu mi uvízne mnohem snáze v hlavě, neboť jsou to věci, které mě zajímají a těší.

Doufám, že se v dohledné době školství změní k lepšímu. Ne jen malé změny. Chce to reformu.

Pokud má někdo svůj názor, nechť se vyjádří.

Pro inspiraci můžete nakouknout do těchto článků:

---